-
-
-
-
-
-
1503
-
-
1610
-
-
-
1503
-
-
2015/10/03
-
-
2015/10/03
-
-
2015/10/03
-
-
15/08/29
-
-
15/08/29
-
-
15/08/29
-
-
15/08/29
-
-
15/08/2
-
-
15/08/2
-
-
15/08/1
-
-
15/07/20
-
-
15/07/08
-
-
15/07/08
-
-
15/07/07
-
-
15/07/07
-
-
15/07/07
-
-
15/06/30
-
-
15/06/30
-
-
15/06/24
-
-
15/06/11
Anniversary Diamond Ambershades
*2015 – †2018
Caracal Very-Merry x Foster’s Marchioness-Amber
Měli jsme to štěstí, že jsme mohli něco málo přes dva a půl roku strávit s úžasným psem jménem Diamond.
Diamondův příchod na svět si přesně pamatuji, protože nám to tam trochu ucpal a na dvě hodiny porod zastavil. Myslel si totiž, že asi může přijít na svět po zádech. Už jsem začínala být zoufalá, když na mě vykoukla malá nožička…
Já: – vidím nožičku…sakra, co mám dělat?…
Máma: – tak ho prostě musíš otočit a nějak vyndat!
A tak jsem Diamonda otočila a on vypadl na svět. Pak při té velké bouřce, která byla venku, vypadl proud…Od začátku jsem věděla, že si tohohle klučinu chci nechat. Vypadal jak malá žirafka ve srovnání s ostatními sourozenci hned po narození. A krk a nohy až do nebe měl, i když vyrostl.
Naši ale třetího králováka domů nechtěli, a tak se na klučinu s růžový obojkem hlásili zájemci. Zrovna na Diamonda mi ale několikrát rezervaci zrušili. A když měl definitivně odejít do nového domova jako asistenční pes, máma řekla, že ho nikomu nedá…a tak zůstal doma.
Povahově byl Dája miláček a milovníček. Na uvítanou vždycky přinesl nějakou bačkorku, tenisku, nebo třeba kalhoty z koše na špinavé prádlo. Pak člověku při své velikosti hodil tlapy kolem ramen a radostně olízl půlku obličeje. Věčně vysmátý výraz, pořád veselý. Prostě zlatíčko.
Jako jediný náš pes zvládl při skoku ze stříhacího stolu po ostříhání snad v jednom pohybu udělat otočku a hodit mi tlapy kolem ramen a dát mi toho svého typického hudlana, že děkuje. Na to asi nikdy nezapomenu…
Vždycky jsem si říkala, že až tady jednou nebude Charlie, který Dajáčkovi pořád okusoval chlupy, tak to bude můj nejlepší výstavní pes. Nádherné zvíře s neskutečně milou povahou. Bohužel osud to měl naplánované jinak a Diamond nás předčasně odpustil ve dvou a půl letech na následky těžké otravy. Strašně tady chybí.
Diamond bohužel neplánovaně odešel těsně před dlouho plánovaným krytím ve Finsku. Je to škoda, že nám tu po něm nezůstali žádní následovníci… ale to je prostě život.
Na blogu si můžete přečíst,
co všechno jsme s Dájou zažili.