Kolikrát v životě by si člověk myslel že by mohl mít úplně ochrnutého psa? Ani mě by nenapadlo že jsi mi to může stát víc jak jednou. V půlce ledna měl Donatello takový nenápadný úraz zad po kterém ho asi tři týdny bolela záda, ale nevypadalo to není z vážnějšího, takže dostal jen klidový režim a trochu té manuální terapie.

Z ničeho nic, ze dne na den, ale pak úplně ochrnul na všechny čtyři nohy. Všechny končetiny úplně bez citu, svalového tonu. Přední úplná bída, zadní o něco menší bída. Prostě o nich vůbec nevěděl. Situace byla poměrně vážná a v jeho13 letech problémy se srdcem těžko řešitelná. Nebylo možné udělat některá vyšetření, která vyžadují narkózu. Zvolili jsme tedy konzervativní způsob léčby.

Pokroky byly velice malé… ale byly. Co z mojí předchozí zkušenosti trvalo týden trvalo Donatellovi měsíc.

Chtěla bych velice poděkovat Ivě Štěpánkové Štrbáňové z kontaktní terapie pro tlapky, která Donatella ošetřila pomocí osteodynamiky a několikrát nás nacpala do jejího extrémně nabitého diáře. Také bych chtěla poděkovat našemu panu doktorovi Pikousovi za jeho léčivé koktejly. A samozřejmě v mojí rodině, která mi pomohla se zázemím pro ležícího pacienta.

Zbytek rehabilitace jsme obstarávali doma, protože v časových důvodů v současné době nemám možnost někam dojíždět. Zkombinovali jsme manuální techniky (Dornovu metodu, Tellington T-Touch) s improvizovanou vodoléčbou u nás ve vaně a s nějakými pokusy o reflexní chůzi při jakémkoliv přemísťování pacienta po domě (a že jich každý den bylo!).

Nebudu lhát v určitém momentu asi po dvou měsících, kdy Donatello stále jenom ležel a přišel o všechny svaly všude, jsem se už smířila s tím, že prostě chodit nebude a začala jsem hledat invalidní vozíky pro psy ochrnuté na čtyři končetiny a šít mu několik prototypů odlehčovacích postrojů.

Najednou se to ale zlomilo a během dvou hydroterapií nejprve rozchodil zadní nohy, následně přední nohy a na Velikonoce se postavil a začal chodit…Zázrak <3